Počet článků v archivu: 29
Další Poslední
 
Mezinárodní styky
Nepřepisujte dějiny – Živadin Jovanovič.

Nepřepisujte dějiny – Živadin Jovanovič.

Z projevu předneseného na mezinárodní konferenci „ Svět bez nacizmu-cíl celého lidstva“, v Moskvě v prosinci 2010. Autor je poslední ministr zahraničních věcí Federativní republiky Jugoslávie před jejím ozbrojeným přepadením a rozbitím, je prezidentem „ Bělehradského fóra pro svět porozumění“. V současné době jsou tyto řádky vysoce aktuální.

 

Moskva  17. 12. 2010.

 

Pane předsedo, drazí přátelé.

 

     Nejdříve bych rád poděkoval organizátorům této mimořádně důležité konference, za laskavé pozvání a milé přijetí.

Při příležitosti 65.výročí  je potřeba vzdát čest všem, kteří se podílel na porážce fašizmu a nacizmu. Je potřeba poděkovat i představitelům Ruské federace a hrdinské Moskvy jako symbolům Sovětského svazu, který vedl osvobozeneckou válku proti těmto silám.

     Bělehradské fórum, naše nestranické a neziskové organizace stejně jako srbská veřejnost vyjádřily nespokojenost s pokračujícími útoky na výsledky II . světové války a na přepisování historie 2O. století, na zamlčování příčin jejího vzniku i na význam Norimberského procesu, jak se v současnosti projevují v celé Evropě. Je také překrucován  vývoj v Evropě po válce. Evropu provázejí hospodářské krize, nebývalou měrou se znovu zbrojí, Evropa se znovu rozpadla na bohaté a chudé. Znovu se rozrůstá nezaměstnanost, xenofobie a rasizmus.

Některé národy se ujaly „ pomoci“ a šíření „ demokracie“ jak o nich mají vlastní představy a svoje názory vnucují jiným národům a státům. Falšování historie je provázeno šířením neonacizmu a rehabilitací strůjců II.světové války.

     Špinavou roli v tom hrají jak masmedia, tak i někteří pracovníci historických věd, ale i filmy, TV seriály, je zneužíván také sport a moderní hudba. Ti všichni společně revidují historii, rehabilitují kolaboranty, jejich ideje a představitele. Vážnou otázkou zůstává, kdo to vše financuje.

 

To vše se odehrává i na Balkáně.

 

     Důraz je kladen na období let 1941 až 1945, kdy byly šířeny požadavky na samostatný Chorvatský stát a na Velkou Albánii. Jugoslávská krize v 90.létech se také stala vhodnou příležitostí k revizi historie. U nás při tom šlo nejen o revizi výsledků II.světové války, ale i I.světové války. Boj srbského lidu i pomoc Rudé armády jsou snižovány jak v mediích, tak i v politické praxi. To za prvé.

     Z druhé je nedoceňována skutečnost, že Srbsko mělo v boji za svobodu enormní ztráty a to 1 milion 700 tisíc mrtvých. Šlo téměř o genocidu.

     Za třetí je veden boj proti Versailleské ( Trianon) smlouvě.

     Za čtvrté útoky proti Srbsku vyvrcholili rozbitím Jugoslávie. Zvláštní roli v těchto událostech sehráli Ustašovci –jejich separatistické hnutí s neonacistickou ideologií. Srbské Kosovo a Metohija, naše náboženství a kultura byly cílem agrese NTO.

     Srbský národ, který žil spokojeně  více jak 70 let v Jugoslávii, byl roztříštěn, část proměněna v uprchlíky, část vysídlena do nových míst a část stále zůstává zbavena základních lidských práv v Kosovu a Metohii. Památky srbské kultury, 150 středověkých klášterů a kostelů, dokonce staleté staré hřbitovy byly zničeny v době  kdy provincie byla pod mandátem OSN. 500.000  srbských uprchlíků a vysídlených osob stále čeká v Srbsku na bezpečný návrat do svých původních  domovů v Chorvatsku, Kosovu a Metohii. V posledních 20 letech obrovská propaganda západních mocností zobrazuje Srbsko jako hlavního viníka vypuknutí občanské války v Chorvatsku a Bosně v roce 1999 a tím ospravedlňují agresi NATO. Haagský tribunál bez jakékoliv základu v Chartě OSN se v praxi změnil v politický nástroj k odsouzení civilního i vojenského vedení Srbska a ospravedlnění vojenské agrese NATO, která vedla k jednostrannému odtržení 15% území od Srbského státu. V současné době je Srbsko vydíráno – přijmout ztrátu Kosova  a Metohie  výměnou za členství v EU. Je to údajně v zájmu zachování míru a stability. Je třeba poznamenat, že to není pouze nemorální a nezákonné, ale nebezpečně kontraproduktivní ve vztahu  k míru a stabilitě. Zdá se, jakoby  byla zapomenuta lekce  Sudety v ČR v roce 1938.

 

Naše priority by měly být:

 

-          Tvůrčí a aktivní postoj v obhajování výsledků obou světových válek prostřednictvím               podpory historiků, spisovatelů, novinářů, škol v zachování pravdy a odolávání všem druhům zkreslování a pozměňování historie;

-          Vládní agentury by měly poskytnout všechny nezbytné podmínky pro vědecké instituce a občanské organizace, které se chtějí podílet na realizaci konkrétních projektů  pro odhalování kořenů a cílů falšování dějin;

-          Aktivní roli ve všech vládních i nevládních fórech, zejména v rámci OSN, UNESKO a dalších mezinárodních organizacích;

-          Aktualizaci povědomí žáků a studentů na zásadní význam ochrany pravdy o minulosti a tragické důsledky nacizmu a fašizmu;

-          Posilování základních principů mezinárodního práva a světového řádu přijatého po II.světové válce a to zejména posilování primární role Rady bezpečnosti OSN v otázkách  vztahů mezi státy při řečení sporů. 



Vážení  přátelé,



Na závěr bych chtěl říci, že Srbsko a Rusko mají společné, více či méně, stejné ideály svobody, nezávislosti a důstojnosti, stejný osud v celé historii, vždy byly spojenci a nikdy nepřátelé. Jsem si jist, že v této historické zkušenosti budou naše národy pokračovat i v budoucnosti při společném úsilí pro Evropu a svět bez nacismu a fašismu.

 
Děkuji vám za pozornost

 

Z anglického originálu přeložil:  Libor  Krutiš

Založeno dne: 15.01.2011