Počet článků v archivu: 29
Další Poslední
 
Mezinárodní styky
Co doopravdy řekl Rex Tillerson na zasedání NATO v Bruselu

CNN opět rozšířila do mainstreamu i alternativy hoax o Krymu. Pentagon chce zastavit Berlín, ale už je asi pozdě!

Americký  ministr  zahraničí  Rex  Tillerson  v  pátek  navštívil  centrálu  NATO  v  Bruselu  na  pravidelném  zasedání  špiček  aliance  a  o  víkendu  se  i  hned  v  amerických  fake  news  mainstreamových  médiích  a  následně  bohužel  i  na  alternativě  začaly  šířit  hoaxy  a  dezinformace  o  výrocích  Rexe  Tillersona,  které  novináři  mainstreamu  tak  neuvěřitelně  vytrhli  z  kontextu,  že  si  to  zasluhuje  zvláštní  pozornost  a  může  to  být  dobrou  lekcí  a  ukázkou  toho,  jak  fungují  mainstreamové  dezinformační  procesy.  Přesto  je  však  situace  vážná  a  abychom  se  dostali  do  obrazu,  musíme  si  udělat  menší  rozbor  toho,  co  se  vlastně  děje  a  jak  interpretovat  události  a  výroky,  které  zaznívají  z  Pentagonu,  z  Bílého  domu  a  z  Bruselu.

Tillerson  v  Bruselu  dal  na  stůl  ultimátum,  že  do  25.  května  musí  členské  země  NATO  začít  vynakládat  2%  HDP  na  obranu,  anebo  přijít  s  jiným  řešením.  Hovoří  se  o  úvěrech,  které  by  si  země  NATO  vzaly  na  krytí  2%  HDP  na  obranu.  To  zaznělo    v  půlce  týdne  na  Bloombergu,  že  toto  řešení  by  vyhovovalo  některým  zemím  NATO,  ale  Tillerson  o  tomto  řešení  v  Bruselu  ani  nemluvil.  A  asi  tušil,  co  by  následovalo.  Křik  a  odpor  z  těch  zemí  NATO,  kde    NATO  nízkou  veřejnou  podporu  obyvatelstva.  Zadlužování  kvůli  NATO  je  tabu,  to  se  nahlas  neříká,  ale  je  to  zřejmě  nevyhnutelné.  Politici  to    svým  ovčanům  vysvětlí.  Tillerson  se  však  vyjádřil  i  k  obnoveným  bojům  na  východě  Ukrajiny  a  na  poslední  informaci  o  plánu  Alexandera  Zacharčenka  na  referendum  o  připojení  východních  oblastí  Ukrajiny  k  Rusku  řekl  ukrajinskému  ministru  zahraničí,  že  USA  sankce  nezruší  proti  Rusku,  dokud  neutichnou  na  východě  Ukrajiny  zbraně.  Jenže  CNN  spustila  o  tomto  výroku  dezinformační  kanonádu  a  bylo  vymalováno.

Celé  to  začalo  hned  v  pátek  večer,  když  americká  fake  news  vysílačka  CNN  uvedla  bombastický  článek  s  nadpisem,  že  Tillerson  v  Bruselu  prohlásil,  že  sankce  proti  Rusku  zůstanou  v  platnosti,  dokud  Moskva  nevrátí  Krym  [1].  Naprosto  šokující  nadpis  článku  ihned  a  pohotově  převzala  nejen  světová  média,  ale  co  je  smutné,  i  některá  alternativní  média  v  ČR  a  na  Slovensku.  Nelze  jim  to  vyčítat,  že  by  v  tom  byl  úmysl,  ale  je  to  spíš  neopatrnost  alternativy,  která  velmi  snadno  a  ochotně  přebírá  zdroje  z  mainstreamu,  aniž  by  hlouběji  pátrala  po  skutečných  souvislostech  a  výrocích.  V  samotném  článku  CNN  je  totiž  uvnitř,  navzdory  bombastickému  titulku,  napsáno  něco  úplně  jiného  a  CNN  korigovala  vlastní  výrok,  i  když  nadpis  ponechala.  Výše  uvedené  titulkované  video  Fox  News  ukazuje,  jak  to  doopravdy  bylo  a  co  doopravdy  od  Tillersona  zaznělo.

CNN  opět  rozšířila  lež  a  hoax  do  celého  světa

Rex  Tillerson  totiž  prohlásil  jedinou  větu  z  mnoha,  která  zněla,  že…  „americké  sankce  zůstanou  v  platnosti,  dokud  Moskva  nezvrátí  své  kroky  na  Ukrajině.“  Tečka.  Z  této  jediné  a  nic  nespecifikující  a  neříkající  věty  se  začala  odvíjet  scéna  jako  z  Hollywoodu.  CNN  ihned  vypustila  bombastický  titulek  o  tom,  že  Rusko  musí  vrátit  Krym  a  zahraniční  mainstream  ochotně  od  CNN  tento  blábol  převzal.  Přitom  celé  je  to  jinak  a  to  potvrdil  i  ukrajinský  ministr  zahraničí  v  Bruselu  po  jednání  (viz.  video  v  úvodu),  když  oznámil,  že  Tillerson  ho  ujistil,  že  sankce  USA  proti  Rusku  zůstanou  v  platnosti  do  doby,  dokud  Rusko  nezačne  naplňovat  na  východní  Ukrajině  klid  zbraní.  Tečka.  A  součástí  Minského  protokolu  otázka  Krymu  není.

Tillersonův  výrok  o  zvrácení  kroků  Ruska  na  Ukrajině  se  totiž  týkal  něčeho  úplně  jiného.  Byla  to  reakce  na  dva  týdny  starou  zprávu  o  tom,  že  vůdce  doněckých  separatistů  Alexander  Zacharčenko  usiluje  o  odtržení  Doněcké  a  Luhanské  republiky  od  Ukrajiny  na  institucionální  úrovní  tím,  že  uspořádá  ve  výhledové  době  referendum  o  připojení  těchto  oblastí  k  Rusku  [2].  To  by  bylo  v  přímém  rozporu  s  Minskými  dohodami  a  je  to  obrovský  problém  hlavně  pro  Kreml.  Ten  totiž  o  připojení  těchto  oblastí  k  Rusku  nechce  ani  slyšet,  protože  tím  by  byl  porušen  protokol  z  Minsku  a  šance  na  normalizaci  vztahů  se  západem  a  hlavně  s  USA  by  byly  v  tahu.  Jenže,  problém  je  v  politické  rovině  v  tom,  že  Vladimir  Putin  nemůže  veřejně  v  Rusku  dát  od  Doněcku  a  Luhansku  ruce  pryč,  protože  by  byl  považován  za  zrádce  ruského  lidu  na  východní  Ukrajině.

Rex  Tillerson  vyzval  Rusko  k  plnění  Minského  protokolu,  o  Krymu  nepadlo  ani  slovo.

Odtržení  Krymu  od  Ukrajiny  bylo  něco  úplně  jiného.  Krym  patřil  Rusku,  Nikita  Chruščev  sice  v  50.  letech  minulého  století  administrativně  připojil  Krym  pod  správu  Kyjeva,  ale  to  bylo  v  době  SSSR  kvůli  geografické  poloze  Krymu,  který  je  kontinentálně  připojen  k  Ukrajině.  Na  Krymu  žije  drtivá  většina  Rusů,  Krym  nikdy  nebyl  demograficky  ukrajinský,  takže  referendum  pouze  vrátilo  poloostrov  do  normálního  stavu  a  zpátky  k  Rusku,  obyvatelé  Krymu  to  tak  chtěli.  Jenže  východní  území  Ukrajiny,  tam  je  problém  ve  více  směrech.  Zatímco  na  Krymu  je  drtivá  většina  rodin  čistě  ruských,  na  východě  Ukrajiny  jsou  to  smíšené  rodiny  Rusů  a  Ukrajinců.  Podle  průzkumů  [3]  podporuje  odtržení  oblastí  na  východě  země  a  jejich  připojení  k  Rusku  jen  zhruba  28%  obyvatel,  zatímco  drtivá  většina  je  pro  federalizaci  Ukrajiny  a  tedy  de  facto  setrvání  ve  svazku  s  Ukrajinou.  Jenže  federalizaci  ostře  odmítá  Kyjev,  protože  federalizace  by  na  Ukrajině  zničila  moc  oligarchů,  kteří  kontrolují  na  Ukrajině  národní  procesy  řízení  a  hlavně  procesy  rozkrádání  a  vykořisťování  Ukrajinců.

Krym  a  východ  Ukrajiny  jsou  dva  úplně  jiné  světy

Právě  kvůli  tomu,  že  demografická  a  etnografická  struktura  obyvatelstva  východní  Ukrajiny  je  natolik  promísená,  tak  nebylo  dosud  možné  uspořádat  jakékoli  referendum,  protože  ani  jedním  nebo  druhým  směrem  by  se  nedalo  většinově  rozhodnout,  protože  zhruba  třetina  lidí  chce  samostatnost,  ale  ne  připojení  k  Rusku.  Celý  zabetonovaný  stav  může  změnit  jen  jedna  ze  dvou  událostí,  které  by  musely  nastat.  Buď  se  musí  změnit  režim  v  Kyjevě,  který  musí  přistoupit  na  federalizaci  Ukrajiny,  anebo  budou  útoky  ukrajinské  armádu  na  Donbas  pokračovat  tak  dlouho,    lidé  na  Donbase  se  vzdají  podpory  myšlenek  na  život  ve  federalizované  Ukrajině  a  raději  kývnou  na  připojení  k  Rusku.

Současné  obnovení  bojů  na  východě  Ukrajiny  tak  vede  spíš  k  druhé  variantě,  protože  ani  Kyjev  a  ani  vedení  Doněcké  a  Luhanské  lidové  republiky  nemají  k  myšlence  federalizace  Ukrajiny  kladný  vztah.  Povstalci  chtějí  samostatnost  a  nechtějí  být  součástí  fašistickým  Kyjevem  řízené  Ukrajiny  a  Kyjev  nechce  přistoupit  na  myšlenku  federalizace,  protože  západní  partneři  Kyjeva  o  federalizace    tuplem  nestojí,  protože  ta  by  převedla  obrovské  majetkové  pravomoci  na  místní  republikové  parlamenty  v  rámci  federace  a  tím  by  padly  šance  západních  elit  na  privatizaci  a  rozkradení  Ukrajiny.

Alexander  Zacharčenko,  prezident  Doněcké  lidové  republiky.

Rex  Tillerson  ale  nepřijel  do  Bruselu  kvůli  NATO  nebo  Ukrajině,  ale  hlavně  kvůli  Německu,  které  vede  v  rámci  EU  otevřenou  válku  proti  americkému  spojenci  č.  1  na  světě,  proti  Velké  Británii.  Ostré  výroky  německého  ministra  zahraničí  Sigmara  Gabriela  na  americký  požadavek  na  2%  HDP  vynakládaných  na  zbrojení  jsou  jasnou  ukázkou  toho,  kdo  je  největším  nepřítelem  USA  v  Evropě.  Není  to  Rusko,  je  to  Německo.  A  USA  si  mohou  svojí  moc  v  Evropě  uchovat  jedině  tak,  že  proti  Německu  a  jeho  vůli  uplatní  nejmocnější  páku,  jakou  USA  disponují,  pákou  v  NATO.  Když  USA  budou  mít  27  zemí  NATO  zavázaných,  Německo  bude  spoutáno  a  nebude  se  moci  emancipovat  a  etablovat  jako  regionální  velmoc,  na  což  Berlín  dlouhodobě  aspiruje.

Tillerson  přijel  do  Bruselu  zkrotit  německé  ambice,  ale  je    asi  pozdě

Postoje  Německa  se  odchylují  od  USA  čím  dál  tím  více.  Moc  USA  v  Evropě  nad  Německem  lze  s  pomocí  kontroly  NATO  udržet  jen  za  podmínek,  že  země  EU  budou  mít  strach  a  obavy  o  svoji  bezpečnost.  Proto  se  obávám,  že  Pentagon    plán  na  setrvání  současného  napětí  v  Evropě,  aby  členské  země  NATO  se  cítily  ohrožené  Ruskem  a  tím  pádem,  aby  nutně  potřebovaly  pomoc  a  ochranu  od  USA,  protože  Německo  tuto  obranu  a  ochranu  zatím  neumí  poskytnout.  To  se  ovšem  může  změnit  v  případě,  pokud  ve  Francii  zvítězí  Marine  Le  Pen  v  prezidentských  volbách.  Ta  je  totiž  s  Vladimirem  Putinem  na  stejné  vlně  a  pokud  by  Francie  chtěla  opustit  EU  a  nepokračovat  v  politice  NATO  proti  Rusku,  urychlilo  by  to  rozpad  EU  i  NATO.  Pokud  ale  Marine  Le  Pen  prohraje,  bude  naopak  posilovat  proces  vzniku  Nové  Evropy  a  Berlín  bude  posilovat  a  prosazovat  vznik  evropské  armády,  která  vyroste  na  kapacitách  NATO.

Sigmar  Gabriel,  německý  ministr  zahraničí.

Americký  ministr  zahraničí  tak  v  Bruselu  neřekl  o  Krymu  ani  slovo,  nevyzval  Rusko  k  jeho  vrácení,  pouze  podmínil  zrušení  sankcí  naplněním  Minského  protokolu,  s  čímž  ale  bude  problém,  protože  separatisté  na  východě  Ukrajiny  nesouhlasí  s  Minskem,  setrvání  a  neměnitelnost  hranic  na  východě  Ukrajiny  na  Donbasu  je  totiž  v  Minsku  zakotvená  (Krym  není  součástí  Minského  protokolu)  a  Moskva  usiluje  o  naplnění  dohod  z  Minsku,  protože  to  je  cesta  k  normalizaci  vztahů  se  západem  a  ke  zrušení  sankcí,  ovšem  Moskva  nemá  na  povstalecké  republiky  na  východě  Ukrajiny  takový  vliv,  jak  vykreslují  západní  média,  mnoho  kroků  tam  probíhá  proti  zájmům  Moskvy  a  proti  zájmům  Vladimira  Putina  v  globální  politice.

Mainstream  vyrábí  dezinformace  a  alternativa  je  ochotně  přebírá?

Tahle  dezinformační  kauza  o  Krymu  tak  opět  ukazuje,  jak  musí  být  lidé  opatrní  před  dezinformacemi  mainstreamu,  které  někdy  ochotně  přebírá  i  alternativa.  Úloha  Ruska  je  pro  USA  důležitá,  bez  Ruska  nemůžou  USA  nijak  pokročit  v  boji  proti  Islámskému  státu  v  Sýrii,  což  je  prioritou  Donalda  Trumpa.  Rex  Tillerson  bude  našlapovat  v  zahraniční  politice  tak,  aby  držel  na  uzdě  Německo  v  Evropě,  ale  zároveň  aby  svému  šéfovi  Donaldu  Trumpovi  nezabouchl  dveře  k  jednání  s  Vladimirem  Putinem.  Vladimir  Putin  ale  bude  muset  získat  kontrolu  nad  procesy  na  východní  Ukrajině,  a  to  nebude  mít  lehké.

Donutit  povstalecké  leadery,  aby  se  nechtěli  odtrhnout  od  země,  jejíž  vedení  (Kyjev)  na  nich  páchá  genocidu  a  bombarduje  je,  to  bude  pro  Putina  nadlidský  úkol.  A  Trump  nebude  moci  s  Putinem  jednat,  pokud  Putin  dovolí  další  dezintegraci  a  rozpad  celistvosti  Ukrajiny,  protože  to  by  Trumpovi  podrazilo  nohy  a  mohlo  by  to  vést  k  jeho  impeachmentu  v  USA.  Jenže  stejně  tak  Trump  nesmí  generálům  Pentagonu  dovolit  nasunovat  další  a  další  zbraně  k  ruským  hranicím,  a  to  bude  pro  Trumpa  také  nadlidský  úkol,  když  nekontroluje  v  této  chvíli  nejen  Pentagon,  ale  ani  vlastní  politickou  stranu,  za  kterou  kandidoval  na  prezidenta.

-VK-

Šéfredaktor  AE  News

 

Založeno dne: 03/04/2017 18:21:02