Počet článků v archivu: 4
 
Náš vztah k bezpečnosti
Po 70 letech Slované zapomněli, že je před genocidou zachránila Rudá armáda

V souvislosti s pučem v Kyjevě, vyvolaným Spojenými státya jejich lokaji v NATO, po kterém následovalo připojení Krymu, jehožobyvatelstvo se v celonárodním referendu vyslovilo ke sjednocenís Ruskem, a po první porážce v preventivní imperialistické válceproti Rusku, vedené pod krytím potlačení ruského obyvatelstva v Donbasuukrajinskou armádou, rozpoutal světový a evropský imperialismus informačníválku, jejímž hlavním principem je rusofobie.

Neméně důležitým prvkem v informační válce proti Rusku, do níž sezapojily i slovanské národy Evropy, které by již bez rozhodnutí sovětskýchkomunistů neexistovaly, je úsilí o přehodnocení výsledků druhé světové války.SSSR je označován za okupanta evropských zemí, a naopak autoři genocidykomunistů, židů a Slovanů, němečtí nacisté, wehrmacht a svazky SS, bojujícíproti Sovětskému svazu, masově vraždící civilní obyvatelstvo a ponechávající zasebou spálenou zemi, jsou považováni za hrdiny.

Při přepisování dějin používají buržoazní propagandisté nejen polopravdy,ale i otevřené lži.

V období existence SSSR nevěnovalo jeho politické vedení velkoupozornost těm spojencům hitlerovského Německa ve válce proti SSSR a komunistůmsvěta, kteří se stali členy Varšavské smlouvy a RVHP. Ve skutečnosti Rudáarmáda nebojovala pouze proti Německu, ale proti celé Evropě. Některé vládyposílaly na frontu proti SSSR své armády, další dodávaly Německu nejmodernějšízbraně a bojovou techniku.

Společně sHitlerem

Do agrese proti SSSR se zapojily v rozsáhlém měřítku zeměnacistického bloku, Slovensko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Chorvatsko, Finsko,Bulharsko a dokonce i maličká Albánie. Od prvního do posledního dne válkybojovalo proti Rudé armádě 55-75 procent pozemních vojsk německých ozbrojenýchsil a sil jeho spojenců, přes polovinu sil luftwaffe a kriegsmarine.

Po otevření druhé fronty v létě 1944 se tento poměr nezměnil. ProtiRudé armádě stálo 235 divizí, (1,7krát více než proti spojencům).

Do wehrmachtu bylo zařazeno 1,8 milionu vojáků z jiných států.V průběhu války z nich bylo zformováno 59 divizí, 23 brigád, několiksamostatných pluků, oddílů a praporů.

Itálie vyslala na frontu proti SSSR expediční sbor, který čítal 62 tisícvojáků. Rumunská armáda v průběhu války okupovala Besarábii, část Ukrajinya Krym. Její armáda byla ze spojeneckých armád nejpočetnější – celkem 262 727osob. Maďarsko vyslalo armádní sbor o síle 40 tisíc osob, čtyři pěší brigády(63 tisíc osob), druhou armádu, složenou z devíti pěších divizí. Slovenskovyslalo proti SSSR dvě pěší divize a další síly: celkem 56 tisíc osob.

Bulharsko se tažení na Východ neúčastnilo, poskytlo však nacistům svévojenské základny. Finsko plnilo v plánu Barbarossa významný úkolblokády severního přístupu k Leningradu přes Karelskou šíji. Německéválečné dokumenty potvrzují, že po napadení SSSR v roce 1941 vzniklav Evropě vlna antisovětské hysterie a tisíce evropských občanů usilovaly ovstup do wehrmachtu. Euforie trvala až do porážky u Stalingradu.

Ve wehrmachtu bojovaly proti SSSR i dobrovolné formace fašistůze Španělska (Modrá divize), Švédska, Norska a Portugalska. Kromě tohobojovaly proti Rudé armádě síly z Estonska, Bosny, Lotyšska, Dánska,Norska, Holandska, Belgie, zařazené do vojsk Waffen SS. (Ještě 10. 2. 1945 bylazformována francouzská divize SS. Která byla nasazena proti Rudé armáděv Pomořansku a pak v Berlíně.) Hitlerovi nepomáhaly okupované aneutrální státy pouze dodávkami zbraní a bojové techniky. Řada katolickýchbiskupů si pospíšila schválit přepadení SSSR a nazvat je Evropskou křížovouvýpravou.

Kde sezrodila současná ruská »pátá kolona«

Wehrmachtem a vojsky SS prošlo v průběhu druhé světové války celkem250 tisíc Ukrajinců, sedmdesát tisíc Bělorusů, sedmdesát tisíc kozáků, 150tisíc Lotyšů, devadesát tisíc Estonců, sedmdesát tisíc Středo-asiatů, dvanácttisíc Volžských Tatarů, deset tisíc Krymských Tatarů. Sedm tisíc Kalmyků,čtyřicet tisíc Ázerbajdžánců, 25 tisíc Gruzínů, dvacet tisíc Arménů a třicettisíc příslušníků severokavkazských národů.

Celkový počet sovětských občanů, kteří nosili německou uniformu, činilasi milion dvě stě tisíc. Z toho čistých Rusů asi 310 tisíc. Pouze 450-500tisíc bojovalo se zbraní v ruce. Ostatní byli zařazeni do strážních ajiných služeb a pomocných praporů.

Němci zformovali celkem 75 praporů z kavkazských národů a Tatarů -asi 80 tisíc osob. Vzniklo rovněž deset krymských policejních praporů (Tataři),byly zformovány i speciální jednotky z Kalmyků a jiných národů. Pobaltskéstáty vytvořily 93 policejních praporů (33 tisíc osob) a dvanáct pohraničníchpluků (30 tisíc).

Postupně pobaltské státy vytvořily i tři divize a dva pluky SS (70 tisícosob). V německé nacistické armádě tak bojovalo asi sto tisíc Estonců,Lotyšů a Litevců.

V Bělorusku bylo vytvořeno dvacet policejních praporů (pět tisícosob). V Běloruské zemské obraně vznikly 34 prapory (dvacet tisíc osob).Na Ukrajině v Haliči bylo zformováno deset policejních praporů a později jednadivize SS a pět policejních pluků (třicet tisíc osob) na zbytku Ukrajiny 53policejních praporů (pět tisíc osob). Po vzniku Ukrajinského národního výboru(v březnu 1945) byla 14. haličská divize SS přejmenována na 1. ukrajinskoudivizi a začalo formování další.

Z Rusů, Bělorusů a Ukrajinců bylo zformováno celkem 90 tzv. ochrannýchpraporů Ost. V těchto útvarech bylo vycvičeno celkem 80 tisíc osob.

Je třeba připomenout i 1. ruskou národní brigádu SS, která pak přešlak partyzánům, Ruskou národní armádu Smyslovského a armádu Kaminského(RONA).

Největší počet vojáků na frontu proti Rudé armádě vyslaly baltské státy.Kromě tří divizí SS se bojů zúčastnily i samostatné policejní prapory a pluky.Dvacátá estonská divize SS byla rozbita u Narvy. Lotyšské 15. a 19. divize SSbyly zničeny Rudou armádou v létě 1944. Většina jejich příslušníkůdezertovala.

Z běloruských policistů byla vytvořena 30. divize SS. Ta byla pakpřesunuta do Francie k boji proti spojencům. Haličská 14. divize SS bylaRudou armádou obklíčená u Brodu a celá zlikvidována. Později byla obnovená ajeden její pluk se účastnil bojů proti SNP na Slovensku, další byly vyslány dobojů proti jugoslávským partyzánů a tam se jim podařilo uprchnout k Britům.

Vlasovská Ruská osvobozenecká armáda se stala bojeschopnou až koncem roku1944. Do té doby existovala pouze jako propagační exponát. Koncem války mělaformálně 120-130 tisíc osob, celkem byla třikrát nasazena v bojích protiRudé armádě - bez úspěchů. V bojových akcích proti Rudé armádě tyto sílysložené z kolaborantů neměly úspěch. O to krvavěji si počínalyv bojích proti partyzánům a ve vyvražďování civilního obyvatelstva, jakRusů, tak i Ukrajinců, Poláků, Francouzů a Srbů.

Současnou nacistickou genocidu Rusů na jihovýchodní Ukrajině a přípravunové barevné revoluce v Moskvě podporují především jejich potomci. Těchlidí, kteří zvěrsky vraždili na území SSSR a Jugoslávie v sestavě divizíSS, sloužili ve wehrmachtu jako dobrovolní pomocníci, objímali sev Mnichově s Hitlerem. Nyní na sebe navlékají soudcovské taláry as definitivní platností chtějí zúčtovat se zemí, jejíž občané, vedeníkomunisty, přerazili hřbet nacismu.

Chtějí lidovým masám v EU vnutit názor, že odpovědnost za rozpoutánídruhé světové války nesou ve stejné míře nacistické Německo i SSSR.Předstírají, že kromě Stalina nikdo žádné smlouvy s nacistickým Německemneuzavíral. Jako by neexistoval polsko-německý pakt o vzájemném nenapadeníz roku 1934 a mnichovská smlouva o rozbití Československa.

Nezapomínejme, že v době světové války ekonomika celé Evropy jakov extázi pracovala ve prospěch »rajchu a wehrmachtu«. Churchill poskončení druhé světové války napsal: »Pádem ČSR jsme ztratili síly rovnajícíse 35 divizím. Němci získali druhé největší zbrojní závody ve střední Evropě –závody Škoda, které jen od srpna 1938 do přepadení Polska v září 1939vyrobily množství zbraní, rovnající se vojenské produkci všech závodů Anglie zastejné období. Do přepadení SSSR 21. června 1941 byl každý pátý tankdodaný wehrmachtu vyroben v závodech Škoda.« Podle přesných německýchúdajů české závody zvyšovaly po celou dobu války svou vojenskou výrobu.V roce 1944 dodávaly německé armádě měsíčně 300 tisíc pušek, tři tisícekulometů, 625 tisíc dělostřeleckých nábojů, sto samohybných houfnic, tanky,tankové kanóny a pancíře, letouny Messerschmitt 109, letecké motory atd. Nikdonespočítal, kolik párů vojenských bot dodal Hitlerovi nynější národní hrdinaBaťa. Poslední stíhač tanků Panzerjager 38t Hetzer byl předán wehrmachtuv květnu 1945, po pádu Berlína. V Polsku vyrábělo zbraně a bojovoutechniku celkem 264 velkých, devět tisíc středních a 76 tisíc malých podniků.Dánsko dodávalo Německu deset procent jeho celkové spotřeby másla, 90 %čerstvých ryb a 20 % čerstvého masa.

Vojenský průmysl Francie (1 600 000 zaměstnanců) dodal Německu do ledna1944: 4000 letounů, deset tisíc leteckých motorů, 52 tisíc nákladních vozidel,obrovské množství lokomotiv a další techniky. Belgie a Holandsko dodávaly uhlí,litinu, železo, mangan, zinek a další. Kolaborantské vlády všech těchto státůse dobrovolně zavázaly financovat pobyt okupačních vojsk. Rovněž veškerouvojenskou produkci financovaly vlády z úvěrů, jejichž splacení mělo býtzahájeno po vítězství. Například Francie platila Německu do podzimu 1942 dennědvacet milionů DM a později 25 milionů. Tyto prostředky stačily nejen nahrazení pobytu vojsk, ale i na financování války proti SSSR. »Neutrální« aobdivované Švédsko dodávalo Německu ložiska, přesné přístroje a zaměřovače,protiletadlové 40mm kanóny Bofors. Obchody probíhaly až do konce roku 1944.Přes švédské přístavy postupovaly mnohé dodávky surovin z LatinskéAmeriky. Jen od ledna do října 1942 bylo dodáno do Německa přes švédsképřístavy více než šest milionů tun zboží. Švýcarsko dodávalo přesnéstrojírenství a přístroje, součástky pro rakety V1 a V2, protiletadlovékulomety ráže 20 mm. Zisky Švédska z války nikdy nebyly a nebudouzveřejněny, podobně jako zisky Švýcarska z tajných prostřednickýchbankovních operací mezi Německem a USA. Okupací Evropy se německý průmyslovýpotenciál zdvojnásobil a zemědělský ztrojnásobil.

Potomci kolaborantů dovedli své země do NATO a nyní začali, podvedení amerického imperialismu, realizovat nové tažení proti Rusku,s cílem ovládnout jeho suroviny. Na pomoc si vzali i bývalé ruské spojencea hlavně část slovanských národů, kterým se snaží zatajit, že za svou existencimohou děkovat pouze ruskému vojákovi a hlavně sovětským komunistům.

Karel KLUZ

Založeno dne: 20/07/2017 08:51:20