Počet článků v archivu: 45
Další Poslední
 
Vztah k nato
Proklamované a skutečné poslání NATO a výsledky jeho „mírových misí“
Proklamované a skutečné poslání NATO a výsledky jeho „mírových misí“ Už 19. srpna 1946 - Ministerský předseda Velké Británie Winston Churchill vyzval v Curychu bývalé spojence v boji proti fašistickému Německu, k vytvoření sjednocené Evropy podporované USA, přičemž počítal s tím, že členem bloku by mělo být i Německo. Tedy necelý rok a půl po válce se bývalí spojenci ve válce proti fašistickému Německu rozhodli s ním spojit, tehdy ještě ne otevřeně, proti Sovětskému svazu, který nesl největší tíhu války a podílel se rozhodujícím způsobem na porážce fašismu. NATO (North Atlantic Treaty Organisation) vzniklo po cílevědomých přípravách za dalšího dva a půl roku 4. dubna 1949, podpisem Severoatlantické smlouvy. Zakládajícími členy byly Belgie, Dánsko, Francie, Holandsko, Island, Lucembursko, Kanada, Norsko, Portugalsko, Itálie, Spojené státy americké a Velká Británie. Roku 1952 přistoupilo Řecko a Turecko. 31. března 1954 - SSSR vyjádřil v nótě adresované USA, Francii a Velké Británii přání vstoupit do NATO. Pro NATO však návrh nebyl přijatelný, a proto jej odmítla. Tím v podstatě tyto mocnosti prokázaly, proti komu je NATO namířeno 10 let po kapitulaci 5. května 1955 - se SRN stala členem NATO. Přijetím SRN do NATO byla bývalými spojenci protifašistické koalice porušena řada poválečných dohod, včetně závěrů Norimberského procesu. Přijetí bylo cílevědomě připravováno od okamžiku založení NATO. Reakcí na tento bezprecedentní akt porušení poválečných mezinárodních dohod bylo založení Varšavské smlouvy, podepsané v zápětí dne 14. 5. 1955, o více než 6 let po založení NATO. V r. 1982 vstoupilo do NATO Španělsko Zatímco Varšavská smlouva byla 1. 7. 1991 rozpuštěna, 12. března 1999 bylo NATO rozšířeno o Českou republiku, Polsko a Maďarsko a 3. března 2004 bylo přijato dalších sedm států - Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. V rozporu s proklamacemi tzv. „humanistů a mírotvorců“, mezi nimiž dominoval V. Havel, započalo, na základě americké válečné strategie, intenzivní obkličování Ruska imperialistickými mocnostmi a zneužívání nových satelitů pro válečné zločinecké cíle USA, které jsou od počátku vedoucí a rozhodující silou tohoto zločineckého uskupení. Vedoucí silou NATO jsou USA, které organizují téměř všechny tzv. mírové mise na zeměkouli pod rouškou hájení svých životních zájmů a stále častěji a cílevědoměji do svých agresivních plánů zatahují další spojence, s cílem zakrýt své skutečné zájmy, internacionalizovat svá válečná dobrodružství a získat od nich finanční prostředky na jejich realizaci, protože každý stát, který vyšle své žoldáky do zahraničních misí NATO, nese veškeré náklady na svoji účast sám i přesto, že evidentně bojuje za zájmy USA. To platí v plné míře i o účasti ČR. Od založení NATO se USA buď samy ale většinou se svými spojenci zúčastnily více než dvou set tzv. Mírových misí. Jenom od r. 1975 do r. 2000 včetně zorganizovaly a vedly takových misí 89 v zemích takřka po celé zeměkouli. Na tuto bohulibou činnost vynakládají obrovské finanční a materiální prostředky. Jenom rozpočet armády USA v letošním roce představuje „pouhých“ 711 mld. dolarů což představuje téměř 25 bilionů korun a stačilo by to na průměrné rozpočtové výdaje České republiky přibližně na 20let. Tyto výdaje americkým jestřábům však nestačí, každoročně požadují jejich navýšení a vojenskou i finanční pomoc požadují také od svých satelitů včetně České republiky. Je dobré vědět, že naše pravicové strany a jimi ovládaná vláda jim vydatně pomáhá z našich daní, tedy z kapes každého občana. Zde je jedna z příčin proč jsme zadluženi a proč se omezují výdaje na zdravotnictví, školství, sociální a důchodové zabezpečení kulturu a další mandatorní výdaje. Je prakticky nemožné vyjmenovat a vyčíslit všechny náklady na aktivity NATO, které se zpravidla zakrývají pod názvy mírových, osvobozovacích, protiteroristických či jiných misí. Je třeba abychom si všichni uvědomili, že ve skutečnosti jde o cílená kořistnická válečná tažení pod taktovkou USA, ať už se to komu líbí nebo nelíbí. Jejich počet je v řádu desítek a stovek a proto se podívejme jen na některé. Válka ve Vietnamu Američané byli pokračovateli Francouzů, kteří po létech vlastní agrese ve Vietnamu pod záštitou NATO poznali, že v této zemi nelze zvítězit vojenskou silou. Američané v podstatě užili taktiku spálené země. Po katastrofálních neúspěších svých pozemních operací, jejichž cílem byla okupace dobytých území, vyvražďování civilního obyvatelstva, zmasakrování celých vesnic, z nichž nejznámější byl masakr v My Lai, přešli na rozsáhlé použití strategického bombardovacího letectva a ničení celých vesnic i rozsáhlých aglomerací. Ztráty na životech jsou nepředstavitelné. Podle vietnamských vládních odhadů z r. 2006 zahynulo přibližně 4 miliony civilních osob převážně v důsledku použití chemikálií. V r. 1995 uvedla vietnamská vláda, že v bojových střetech s Američany, její ozbrojené síly ztratily více než 1,1 milionu mrtvých a 600 000 zraněných. Celkový počet padlých a zraněných však nelze vyčíslit ani přibližně, protože americká agrese přesahovala hranice Vietnamu a tak statistiky neuvádějí ztráty na území Laosu, Thajska nebo Kambodže. Nejsou rovněž většinou uváděny ztráty na životech na území jižního Vietnamu. Počet zabitých Američanů během Vietnamské války dosáhl téměř 70 tisíc. Tyto ztráty americká vláda nemohla zakrýt a to vyvolalo velmi rozsáhlé protesty amerického lidu a pokrokových sil na celém světě, které přispěly rovněž k ukončení této zločinecké války. Jedním z nejodpornějších válečných zločinů bylo použití bojových chemických látek za použití strategického bombardovacího letectva. V létech 1961-71, použili masově zejména tzv. defoliantů a herbicidů k rozsáhlému plošnému ničení přírody s dlouhodobými následky, nejen pro přírodu, změnu krajiny a na ní navazující narušení a otrávení potravních řetězců, následný masový vznik nových do té doby nepoznaných nemocí lidí i zvířat, degenerativních změn narozených dětí i zvířat, jejichž důsledky doznívají do dnešních dnů. V r. 1961 a 1962 dala Kenedyho administrativa souhlas k použití chemických látek ke zničení rýžových polí a do r. 1967 rozstříkalo americké letectvo 75 milionů litrů chemikálií. V okolí delty Mekongu odkud vietnamští vlastenci z hustého porostu odstřelovali americké hlídkové čluny, použili Američané „na svoji obranu“ 45 milionů litrů koncentrovaných herbicidů a zničili zelené porosty na více než 24 000 km2, což je plocha jedné třetiny celé ČR. Podle seriozních vědeckých odhadů z r. 2006, přesáhl počet obětí, tohoto chemického barbarství, 4 milióny obyvatel Vietnamu a důsledky budou přetrvávat více než 100 let. Následky tohoto chemického barbarství nesou rovněž sami američtí bojovníci „za svobodu“ vietnamského lidu. Podle asociace amerických veteránů trpí většina z nich některou z nemocí jako rakovinou prostaty, rakovinou dýchacích cest, diabetem druhého typu, poruchou funkce lymfatických žláz a těmito nemocemi jsou velmi často postiženy i jejich děti. Američtí váleční zločinci cynicky tvrdí, že použitím těchto látek nebylo porušeno válečné právo, protože po jejich použití nedošlo k okamžité smrti, což je cynismus hrubého zrna, vzhledem k dlouhodobým – více než sto let trvajícím účinkům Američané sáhli k tomuto barbarskému a zločineckému kroku proto, že nebyli schopni uspět žádnými klasickými bojovými prostředky a metodami, kterým Vietnamští vlastenci čelili partyzánskou válkou a dokázali ukrývat pod zemí v napadených oblastech nejen své ozbrojené síly, ale i obyvatelstvo včetně dětí při výuce ve školách. Finanční náklady na válku ve Vietnamu je velmi obtížné vyčíslit vzhledem k jejímu celkovému, téměř třicetiletému, trvání. Válka v Iráku Tato válka začala v březnu 2003, trvá dosud a její cíle, tak jako cíle každého konfliktu, jsou americkými jestřáby a jimi manipulovanou vládou kamuflovány. Veřejnosti je předkládáno, že důvodem byla přítomnost zbraní hromadného ničení, kterými irácký diktátor Sadám disponoval. Skutečným cílem americké agrese a jejich satelitů v zločinecké organizaci NATO jsou ale velmi rozsáhlé zdroje ropy, které se na území Iráku nachází a kterých se Američané rozhodli za každou cenu zmocnit. Proto v rozporu s chartou OSN zahájili rozsáhlé letecké a následně pozemní operace, podařilo se jim svrhnout Sadámovu vládu, následně ho zatknout a popravit. Že se nepodařilo nalézt zbraně hromadného ničení není pro Americké jestřáby podstatné. Tím jenom zdůvodnili vpád do Iráku. Během války použili osvědčenou taktiku leteckých útoků na velké vzdálenosti, při kterých zahynulo mnoho civilistů včetně starců, žen a dětí. Tato taktika je pro agresora v podstatě sportovní záležitostí, protože američtí letci se k cíli vůbec nedostanou a ničí jej, díky elektronice a přesným zbraním, na velkou vzdálenost. Na dílo zkázy, skutečné oběti a utrpení civilního obyvatelstva se vůbec nepodívají, nanejvýš snad z filmových záběrů. Iráckou armádu sice odzbrojili, ale válku dosud nevyhráli. Jenom ji v podstatě přejmenovali na válku proti terorizmu. Cena války je pro normálního člověka opět nepředstavitelná. Údaje se různí, ale ne natolik, aby se daly zpochybnit. Proto uvedu údaje především z amerických zdrojů, jako jsou deník Guardian, The Sunday Times a některých renomovaných ekonomů jako je např. držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz a Linda Bilmesová, která s ním spolupracovala na vydání knihy „Válka za tři bilióny dolarů“. Tolik se předpokládá, že na základě dosavadního vývoje konfliktu a nákladů s ním spojených bude do r. 2017 stát jenom Spojené státy. Stejnou částku na tuto válku vynaloží ještě zbytek světa. Dalo by se očekávat, že za tak obrovské finanční prostředky bude obrovský i přínos. Podle Washington Post stojí irácká válka denně 720 milionů dolarů. Dá se vypočítat, že za tuto částku by bylo možno postavit 6,5 tisíce nových rodinných domů, 84 nových základních škol, zajistit komplexní zdravotní péči pro téměř půl milionu dětí apod. To jsou náklady jenom za jediný den války. Kolik by se dalo za výše uvedených 6 bilionů USD postavit nemocnic, vypěstovat a rozdělit potravin, vody pro obyvatelstvo mnoha zemí Afriky, kolik věnovat na rozvoj vědy, na odstranění negramotnosti apod. A co ztráty na životech? Renomovaný deník Los Angeles Times uvedl, že následkem války v Iráku zahynulo 1,22 mil. Iráčanů tj. 4,5% irácké populace. Po vpádu NATO uprchlo 2 miliony Iráčanů do zahraničí a další 2mil. jsou uprchlíky ve vlastní zemi. Počet uprchlíků se každý měsíc zvyšuje o 40 – 50 tisíc. Nezaměstnanost dosáhla 50% a 43% Iráčanů žije v absolutní bídě. 70% jich nemá přístup k pitné vodě a 80% nemá hygienické zařízení. 70% iráckých dětí nechodí do školy a 40% učitelů, lékařů a inženýrů opustilo zemi. To je jenom, zdaleka ne úplná, bilance amerických nositelů míru a „Trvalé svobody“ za pomoci svých satelitů v NATO. Do takové organizace nás vehnala Sociálně demokratická vláda včele s Milošem Zemanem, ministrem obrany a tehdejšího prezidenta Havla. Tomuto spolku zločinců následně naše vlády finančně přispívají a posílají tam i naše žoldáky. Pokračování
Založeno dne: 2.6.2010