Počet článků v archivu: 45
Další Poslední
 
Vztah k nato
Válka v Afghánistánu
Dokončení Už několik desítek let touží američané po nesmírném přírodním bohatství této dlouhodobě, občanskými válkami zbídačované země. Jejich ambice byly zmrazeny 3. 4. 1978. vyhlášením „Afghánské demokratické republiky“. Proto se Američané orientovali na teroristická hnutí Al Káida včele s Bin Ládinem, pro kterého byly v té době USA největším spojencem a přítelem. Jeho stoupence ve spojených státech cvičili a poskytly jim nejmodernější výzbroj. Současně cílevědomě podněcovaly znesvářená náboženská hnutí a snažili se vyvolat protivládní nepokoje přerůstající v občanskou válku. To se jim dařilo a když se moci chopil samozvanec Háfizulláh Amín, který nechal zavraždit sovětského spojence Núra Muhammada Tarakího byl v zemi zaveden teror a krutovláda. Na žádost prezidenta Muhamada Nadžíbulláha a Revoluční rady o pomoc, Sovětské politbyro schválilo vojenský zásah a jednotky sovětské armády 27. prosince 1979, vstoupily do Afghánistánu. To se stalo dostatečnou záminkou ke stupňování studené války, kdy na jedné straně bojovalo afghánské vládní vojsko spolu se sovětskými okupačními jednotkami, proti mudžáhidům, Al Kaidě vedené Bin Ládinem, a dalšími teroristickými skupinami, které byly podporované zejména USA Pákistánem, a Íránem. Sověti poznali, že touto vojenskou pomocí udělali strategicky významnou chybu a dospěli k závěru, že se konflikt vojensky zvenčí vyřešit nedá. Proto svá vojska stáhli a poslední sovětský voják opustil hornatou zemi 15. prosince 1989. Klid zbraní však nenastal a za amerického vměšování přerostl v občanskou válku. V roce 1992 byl odstraněn prezident Nadžíbulláh, občanská válka propukla do obrovských rozměrů a vítězně z ní vyšlo fundamentalistické hnutí Taliban. Tento militantní režim se Američanům vymknul z ruky a údajně začal ohrožovat samotné USA. Po teroristických útocích 11. září 2001 na cíle v USA (o jejíchž aranžmá jsou v samotných Spojených státech pochybnosti), které se staly záminkou k ozbrojené agresi, vpadli Američané spolu s Angličany do Afghánistánu a svrhli tehdejší vládu pro údajnou spolupráci s teroristickou sítí Al-Káida. Její bojovníci ale nadále pokračují v boji proti vládě prezidenta Hamída Karzáího a jejich odpor navzdory narůstajícímu počtu zahraničních vojáků, kterých je nyní v zemi přes 100.000 a jejichž počty v tomto roce narostou o dalších 37.000 vojáků, nadále sílí. Nejtragičtějším důsledkem válek jsou bezesporu lidské oběti z řad civilistů. Svědčí o tom i ta skutečnost, že 90 - 95% obětí válek vedených Spojenými státy včele NATO jsou civilisté včetně starců žen a dětí. Statistické údaje o ztrátách na životech jsou přísně utajovány a souhrnně nejsou k dispozici vůbec. Je to proto, že prezident Bush, v době svého panování, osobně nařídil, aby se za žádných okolností nikde neobjevila fotografie rakví přikrytých vlajkou. Tvrdí, že je to pro dobro truchlících pozůstalých, ale ve skutečnosti to má pomoci zatajit velký počet vracejících se mrtvých těl. Každý civilista má být při pořizování takové fotografie zajištěn a vyšetřován. Bush se nikdy nezúčastnil žádného pohřbu a nikdy se ho ani zúčastnit nehodlá. Děsí se toho, že by se na něho mohl některý z rodičů při obřadu obořit nebo ho dokonce napadnout. Přesto některé informace proniknou, ale mají velký rozptyl. Některé zdroje uvádí, že počet mrtvých Američanů je kolem tří tisíc, a zhruba desetkrát tolik je raněných. (Oficiálně se však uvádí necelých 700 mrtvých a 2500 zraněných.) Zkreslená čísla jsou uváděna záměrně. Mezi padlé se např. nepočítají vojáci, kteří zemřeli při převozu do nemocnice nebo deset minut po startu letadla. Nejsou započítáni příslušníci cizích národností, kteří slouží jako žoldáci v americké armádě v zahraničních misích apod. V Afghánistánu je však nasazeno několik tisíc žoldáků anglických, australských, německých, kanadských i českých a dalších. Jejich ztráty se zjišťují velmi obtížně. Italové např: uvádí 2800 padlých a raněných, Angličanů bylo údajně zraněných kolem tří tisíc. Také Češi přinesli své oběti za „Trvalou svobodu“ Afghánistánu. Zahynulo nebo následně zemřelo 5 – 10 českých vojáků a přibližně takový je i počet raněných. Mnohem větší a těžko vyčíslitelné jsou počty civilních obětí, kterých je 1,5 až 4 milióny. Materiální škody by se daly obrazně charakterizovat jako důsledek strategie spálené země. Jsou obrovské a za pomoc při jejich odstranění si Američané, od zmasakrovaných a zbídačených Afghánců nechají nepochybně dobře zaplatit v naturáliích – drahými kovy naftou a vším co afghánské přírodní bohatství poskytne. Je velmi smutné, že na tomto barbarství se podílí, poprvé ve své historii, také český národ a dovolí, aby se z jeho daní naše „humánní vlády“ na všech uvedených a dalších, zdaleka neuvedených zločinech, podílely. Vážení občané zabraňte tomu v příštích volbách a nedávejte své hlasy těm stranám, které nás do NATO a jeho válečných dobrodružství vehnalo a které podobná dobrodružství podporují. Např. pan Zeman s cynismem sobě vlastním podporuje naprosto nezakrytě špinavou válku v Afghánistánu, chce počet českých žoldáků posílit a v rámci předvolebního vystoupení v České televizi tvrdí, že boj v Afhanistánu je bojem o Prahu. Nechcete-li vážení občané válčit za americké zájmy v řadách NATO a platit si to ze svých daní, potom takové lidi rozhodně nevolte. Plk.v.v. Ing. Bohumil Svoboda CSc
Založeno dne: 2.6.2010