Počet článků v archivu: 45
Další Poslední
 
Vztah k nato
americké válečné plány na udržení světové hegemonie směřují do slepé uličky

USA:Jediným východiskem útok.

Zapálitzem všude, kam může vkročit Putinova noha.

Americkéelity mentálně upadají. Velí Washington do šiku?

Trump vokovech. Rusko vším jen zesílí.

Zapomenutéumění války

6. 12. 2017

Alexandr Chaldějpřesvědčivě dokazuje, že americké válečné plány na udržení světové hegemoniesměřují do slepé uličky a v důsledku pouze potopí samotné USA

Ruská domácípolitika je určována zahraniční politikou USA. V závislosti na tom, zda jepolitika USA vůči Rusku mírnější nebo tvrdší, přizpůsobuje Kreml svá opatření vekonomice, personální politice i v propagandě. Reaktivita ve vztahu k USA jenejproduktivnější strategií: Rusko překonává problémy tak, jak přicházejí.Jakákoli předběžná akce není žádoucí, protože zamýšlená obrana nemusí odpovídatpříštímu útoku.

V závislosti na tom, jakou flotiluUSA budují, bude Rusko vyvíjet strategii stavby lodí. Stupeň odvety apersonálních reforem v Rusku závisí na tom, jaký kurz zvítězí ve Spojenýchstátech. Rusko vždy proti Spojeným státům hraje černými figurkami a volí obranuv závislosti na postupu USA.

Formování válečného kabinetu v USA

V současné době USA realizujístrategii, která byla plánována za Clintona. Vítězství Trumpa ve volbách nicnezměnilo na globálních prioritách „vnitřního státu ve státě“, který jeskutečným architektem americké domácí i zahraniční politiky. Za Trumpa se veWashingtonu sestavuje válečný vládní kabinet. Neokonští jestřábi se stalijedinými kádrovými rezervami Trumpa, protože mu svázali ruce i nohy a Trumpnedokázal odolat jejich organizovanému náporu.

Nyní unikly na veřejnost informace,že dokonce i poměrně útočný Tillerson dožívá poslední týdny ve funkci ministrazahraničí pro nedostatek agresivity. Neuspokojuje většinu Kongresu, kderepublikáni a demokraté nevidí jiné východisko z hrozící krize USA, než vyvíjetstále otevřenější militaristický nátlak na celý svět a hlavně na své smrtelnénepřátele: Rusko, Írán, Severní Koreu a Čínu. Na ministerstvo zahraničí přejdez CIA Mike Pompeo, bývalý mariňák, jenž svým způsobem myšlení vidí svět jakobojiště, do CIA dosadí asi Toma Cottona, republikánského senátora z kongresu,který je velmi agresivní vůči Íránu - a má obdržet finanční prostředky odfinančně průmyslových skupin a neokonů svázaných s Izraelem.

Takže, co bude znamenatnevyhnutelný odchod Tillersona z pozice šéfa americké zahraniční politiky?Otevřenou politiku války, tvrdý tlak na Rusko, Severní Koreu, Írán a všechnyty, kdož se odvážili vzdorovat diktátu supervelmoci v agónii. Budeznamenat vládu, v níž moc fakticky uchvátili jestřábi a neokonzervativcinejradikálnějšího druhu, takřka imperialisté staré školy.

Příprava na válku se světemneochotným pokořit se před USA vstupuje všemi dostupnými způsoby do závěrečnéfáze. Před našima očima se ve Spojených státech formuje válečný kabinet, v němžby postava Tillersona, který nabádal ke zdrženlivosti v případě Severní Korejea Íránu a při řešení dalších světových problémů hrozících vyhrocením situace,prostě působila nemístně,“ píše Sergej Latyšev ve svém článku „Tillersonaodvolávají z ministerstva zahraničí, v USA se formuje válečný kabinet.“

 

Prubířským kamenem bude Ukrajina

Americký kurz směřující k totálníválce s celým světem se samozřejmě primárně projeví ve stavu věcí na Ukrajině:tam se brzy dostanou k moci radikální nacisté a rozpoutají bojové operace. Nenínáhodou, že Kurt Volker předpověděl pravděpodobnost jejich rozpoutání téměř na80%. Toto je otevřené varování pro Kyjev a Moskvu, že Washington chce válečnýkonflikt na Donbasu. A to, co si přeje Washington, je bezodkladně realizováno vKyjevě.

Prohlášení Avakova a dalšíchukrajinských politiků k této otázce nenechávají nikoho na pochybách, žeWashington potřebuje válku v nejbližších měsících, a ona vypukne. Cílem USA jevytvořit takové podmínky, aby se Rusko už nemohlo zdržovat přímého zásahu dodění na Ukrajině, dokonce ani dodávky zbraní na Donbas z Abcházienepomohou Rusku vyhnout se obvinění z přímého zapojení do války na Ukrajině.Výsledkem budou sankce proti Rusku a proti evropským společnostem podílejícímse na stavbě ropovodu Severní proud 2 a Turecký proud, zákaz obchodovánís ruskými cennými papíry, obvinění Putina z válečných zločinů, a jelikožvše zapadne do voleb v Rusku, bude Putinovo zvolení prohlášeno za nelegitimní,k čemuž Washington použije jako argument fakt, že do voleb byly započítányhlasy občanů nikým neuznaného Krymu.

Putin osobně bude Západem postavendo velmi ambivalentního postavení. V souvislosti s odpojením Ruska odplatebního systému SWIFT a s únorovými nájezdy na oligarchii blízkou Kremlu seWashington bude snažit zapálit zem všude tam, kam může vkročit Putinova noha.

Avšak Putin vypadá naprosto klidněa nespěchá co chvíli měnit pozice. Kreml očividně neplánuje žádné odvetnévojenské kroky. Proč? Pozbyl bdělosti a podceňuje nebezpečí? To je pro Putinanetypické. Jeho odhad a reakce byly vždy na velmi vysoké úrovni.

Všechno zlé je pro něco dobré

Zjevná absence křečovité snahyKremlu reagovat zrcadlovými odvetami napovídá, že Rusko se nebojí jakýchkolivopatření, která USA plánují zavést. Navíc mohou mít pro Rusko do jisté mírydokonce přínos:

  1. Vytvoření zjevně agresivního složení vlády USA posílí tendenci k izolaci USA od vazalů. Ti se samozřejmě obávají své role rukojmí a budou usilovat o separátní jednání s nepřáteli Spojených států, zejména s Čínou, Íránem a Ruskem. Arabové, Německo, Japonsko a Jižní Korea půjdou stejnou cestou.
  2. Zaměření na tvrdé konfrontace musí vést k rychlým výsledkům. Teprve tehdy to dává smysl. Pokud blitzkrieg nebude fungovat, a on fungovat nebude, válka se povleče a zesílí konflikt mezi jestřáby a jejich nepřáteli uvnitř vládnoucí třídy USA.
  3. Americký tlak na Evropu, Rusko, Čínu a Írán povede k rozkolu uvnitř evropských elit a k zesílení jejich konfliktu s americkými elitami.
  4. Válka se Severní Koreou připraví USA o podporu Japonska a Jižní Koreje. Jejich rozpory s USA narostou. V důsledku se zintenzívní konsolidace s Čínou, a tedy i nepřímo s Ruskem.
  5. Odpojení od systému SWIFT nebude pro Rusko žádná katastrofa ohledně zahraničních plateb. Jednoduše se vrátí zpět ke starému dobrému telexu a teletipu, jako tomu bylo vždy v SSSR. V podstatě k telegrafu. Převody peněz nebudou probíhat v reálném čase, ale do dvou až tří dnů. Nepohodlné, to ano, ale nikoliv fatální. Mnohem více než Rusko utrpí ti, kdo od Ruska nakupují plyn a ropu a dodávají mu různé druhy potravin a techniky. Většinou jde o vazala USA Evropu. Umíte si představit, jakou nevoli to vyvolá u kontraktorů Ruska? Třeba u Německa, na které to udeří strašnou silou? Přidá to na lásce Němců k USA? Jsem si jist, že nepřidá. Leccos se vyřeší s Čínou. Vytvoří se alternativní komunikační síť za účasti jiných bank. V rámci sestavy BRICS výrazně posílí integrační procesy, protože se všichni budou vidět na místě Ruska a nikdo nebude chtít tiše čekat na takové nadělení. Uvnitř Ruska budou platby probíhat systémem MIR. Takže k žádnému kolapsu systému finančního vypořádání nedojde. Svět se polarizuje směrem k izolaci USA a k vytvoření systému protiamerických svazů a aliancí.
  6. Nátlak na oligarchy jen odtrhne ruskou ekonomickou elitu od Západu – represe a zatýkání jim ukážou, že v Rusku je bezpečněji než na Západě. Pokud navíc uváží, že v Rusku především vydělávají peníze, pak pro ně hodnota Západu jako klidného přístavu úplně zmizí. Ti, kteří se zcela odvrátí od Ruska a uchýlí se do zákopů, nebudou mít k Rusku už žádný vztah. Rusku to přinese jen výhody.
  7. Jakýkoli pokus Západu zdiskreditovat v Rusku osobu Putina bude mít opačný účinek: povede nikoliv k jeho odstavení, ale k upevnění jeho popularity a k bezprecedentnímu semknutí národa kolem jeho osoby.
  8. Rusko bude muset nuceně přikročit k odpoutání své ekonomiky od dolaru a západních institucí.
  9. Celá pátá kolona v Rusku, pokud nebude zničena, určitě se dostane do stavu obležení.
  10. Válka na Ukrajině, i kdyby na počátku přinesla vojenské úspěchy, nakonec skončí vojenskou porážkou současných amerických loutek – s nejvyššími sympatiemi Evropy pro takový proces. Evropa nepotřebuje na své hranici namísto Porošenka Tjahnyboka, Bileckého nebo Turčinova. Z jihu Ruska v podobě Turecka nic nehrozí. Ve Střední Asii vyděšené baby ze Sýrie utečou pod střechu Putina rychlostí horských jelenů. Pokud tedy Spojené státy budou dál sázet na všechny dostupné trumfy, pak jim kromě nich už k vydírání nic nezbude, jen přímá invaze NATO na Ukrajinu a perspektiva přímého střetu s ruskou armádou. Ta nepřipustí, aby se NATO usadilo u ruských hranic. A pokud se USA snaží blafovat a nikoliv skutečně bojovat s jadernou mocností na polích Ukrajiny, potom s uvážením krize uvnitř samotného NATO další eskalace a nástroje nátlaku na Rusko pozbývají smyslu. Vojenská invaze není možná, je to příliš nebezpečné. Ukrajina za světovou jadernou válku nestojí. Sankce již byly zavedeny a na Rusko nemají kritický vliv, zato bezpečně odrazují spojence USA a nelze tak pokračovat věčně. Slepá ulička.
  11. Zastrašování Ruska, Íránu, Číny a Severní Koreje zavleče USA do války na čtyřech frontách. Hitler na onom světě nepřestane údivem škytat. I při veškerém respektu k dosahu, šíři a síle amerických atributů geopolitické potence bych si ji nedovolit hodnotit tak vysoko, abych se pustil do takového dobrodružství v situaci, v jaké se dnes USA nacházejí.

Vše hraje do karet Rusku

Národy světa se zpočátku bojírozmáchlé americké basebalové pálky, ale zvyknou si. Pak ale začnou potichucenit zuby. Každá akce vyvolává reakci. Reakce zahrnuje nespočetně mnohomožných odpovědí, které nelze předpovědět. Dlouhodobé působení takové nejistotyzvyšuje riziko, že se začnou opomíjet údery jeden po druhém a v důsledku tohose svět pro USA stane horší než před válkou. Ten svět, v němž se USArozhodly útočit na všechny a myslely si, že jim to projde. A svět horší nežpřed válkou znamená válečnou porážku.

Proto Putin v zásadě nevidí žádnýdůvod k nervozitě. Je naprosto klidný a v každém z uvedených bodů vidí mnohopříležitostí, jak posílit geopolitické postavení Ruska v podmínkáchkonfrontace, jakou USA vnucují světu ve své beznadějné situaci.

Jenomže USA nemají na výběr lepšívýchodisko. Uchylují se k síle, protože jim nic jiného nezbývá. Aleostatní svět má mnoho východisek. Množství kombinací, z nichž bílí anglosasovévybírají jen silová řešení a prohrávají, je bezpočet jakov kaleidoskopických brýlích.

Již nejeden analytik s nevolípopsal překvapivý pokles intelektuální úrovně amerických politických elit. Ano,stále mají neomezené množství peněz, jimiž přitahují neomezený počet agentů propráci ve výzkumných centrech a v nevládních organizacích, které plodí různéintelektuální produkty v podobě strategií a zpráv. Armáda vrcholových odborníkůneustále produkuje hory krásných tabulek, grafů a schémat, abstraktních teoriía fascinujících koncepcí. Nicméně dojem je takový, že skutečný svět nemá nicspolečného s tím, co tito lidé píší. Svět jde svým nevyzpytatelným směrem avšechny výpočty jsou mrhání lidským časem a zbytečným vyhazováním peněz.

Stupidita amerického establishmentu

Situace v USA se zhoršuje, procesdegradace americké elity se zrychluje, stává se inertním a je čím dál děsivějšíodhadovat, jak bude svět vypadat za 10 let. Svět, v němž USA ztratilyschopnost řídit se pokyny starověkého čínského myslitele Sun-C' z jeholegendárního traktátu „Umění války“ pojednávajícího o válečné strategii ataktice:

Nejlepší vedení války je rozbítplány nepřítele; v dalším kroku – rozbít jeho spojenectví

To je přesně to, co se USAodnaučily dělat. Ani plány, ani spojenectví svých nepřátel už nedokážou rozbít.

Ze všeho nejhorší je obléhánípevnosti.

A to se právě USA chystají dělat.To není cesta, na níž je čeká vítězství.

Pravidla vedení války zní:

- pokud máš desetkrát většísílu než nepřítel, obklič ho ze všech stran;

USA nepřevyšují desetkrát svéprotivníky.

- pokud máš pětkrát větší sílu,zaútoč na něj;

Ani pateronásobnou převahu nemají.

- pokud máš dvojnásobnoupřevahu, rozděl ho na části;

Americké ozbrojené síly nejsoudvakrát tak velké, než jaké mají Rusko, Čína a Írán se Severní Koreoudohromady. Spojení vojenského potenciálu těchto zemí předurčuje porážku USA,přitom samotná Čína má silnější ekonomiku, než je ta americká. Ve vojenské roviněmá Rusko s USA paritu, ve spojenectví Ruska s Íránem a Čínou musejí USAprohrát. NATO nebude s těmito zeměmi válčit kvůli USA, přičemž nikoliv onynapadly zemi NATO, ale země NATO napadá je.

- pokud jsou síly vyrovnané,můžeš se s ním střetnout;

USA se mohou střetnout pouze smnohem slabším nepřítelem.

- pokud jsi poněkud slabší,můžeš se mu ubránit;

USA upřednostňují útok předobranou, na což evidentně nemají dost sil.

- pokud jsi na tom mnohem hůř,hleď se mu vyhnout.

Rusko, Čína a Írán jsou každý zasebe v tomto posledním pravidle velmi dobré. Ale USA to nedokážou vůbec.Co by mohlo být pro ně horší? Oni jsou přesvědčeni o tom, že nad ně není. Protonevědí, kdy se vyhnout, zato dokonale vědí, jak se vedrat. Do maléru.

Také proto je Putin v zásadě klidný.Ne, není příliš rozvolněný, je ve střehu a bedlivě pozoruje, ale nikamnespěchá. Nebojuje o přežití. Vše, co USA dělají, se nakonec obrátí proti nimsamotným.

Prostě s kyklopem je třebaumět správně bojovat.

Založeno dne: 11/12/2017 10:37:40