Počet článků v archivu: 50
Další Poslední
 
Vztah k nato
SUMMIT NATO 2018 BRUSEL

NOVÁ    PŘEKVAPENÍ    -  NOVÉ  ZÁVAZKY ?

SUMMIT    NATO   2018    BRUSEL  .

Předseda  Asociace Vojáci  proti  válce  plk.v.v.  Jiří  Bureš

 

Ve  dnech  11    12  července    2018, bude  v  Bruselu ve  svém  novém  sídle  (  za  více  jak  miliardu eur  )  zasedat nejvyšší  vojensko    politické  vedení euro-atlantického  prostoru  (  správně  by  asi  mělo  být  azijsko-evro-amerického  prostoru ),  ale  ani  to  není  správně.  V  tomto  vojensko   politickém  uskupení jsou  totiž  ze  3  uvedených regionů  pouze  některé státy  daného  regionu.

Ale  nyní  již  vážně.  V  uvedeném  termínu bude  v  Bruselu zasedat  SUMMIT    NATO   - tedy  Severo-atlantické  Aliance, která  byla  založena 4.  dubna.1949  v  souladu  s  Chartou  OSN  jako  Regionální obranné  uskupení.  Za  uplynulých  69  let  však  deklarovaný  obranný charakter  postupně  mizel  (  obdobně jako  kategorie  Regionální) a  zcela  zjevněji NATO  usilovalo  o  převzetí  role  Rady  Bezpečnosti OSN    a  stát  se  současně četníkem,  soudcem  i  vykonavatelem  v  globálním  měřítku. Na  toto  téma  bylo  již  mnoho  řečeno i  napsáno  a  ještě  se  k  tomu  vrátíme  zcela  určitě  v  dalším  období i  na  základě závěrů  Summitu.  Ještě  je  vhodné připomenout,  že  v  prosinci  2017  byla  přijata a  v  lednu  2018  (  před  6  měsíci)byla  publikována   Národní      bezpečnostní    strategie Spojených  Států.  Poměrně obsáhlé  (  68  stránkové  )  dílo  s  předmluvou  (  důvodovou  zprávou )  prezidenta  USA  Donalda  Trumpa. Souběžně  s  tím  byla  publikována Národní  strategie  Ministerstva obrany  USA  v  kratší  neutajované verzi  (  14  stran  ),  plné  znění  podléhá  režimu utajení.  Tedy  6  měsíců  bylo  k  tomu,  aby  na  Summitu    byla tato  Strategie  předložena v    rozpracované“a  přijatelné podobě      spojencům“  k  plnění.

O  čem  se  tedy   na  Summitu  bude  jednat?  Přestože se  na  každém summitu  probírá  široký okruh  otázek,  některá témata  však  jednáním dominují.  Očekává  se,  že  mezi  hlavními  tentokrát budou:

  • obrana  a  odstrašení  v kontextu  vztahů  s  Ruskem

  • partnerství  NATO  s  Evropskou  unií

  • posilování  stability  a  boj  proti  terorismu

  • modernizace  a  obranné výdaje

  • situace  v  Sýrii

Některé  státy  však,  zejména po  poradě  ministrů obrany  NATO  navrhují ještě  další  problémy   které  se  pro    jeví  důležité, k  projednání  na  SUMMITU. 

  •   Například Spojené  království  a  Kanada  požadují větší  zaměření  na  posílení evropské  obrany  a  odstrašení  ve  vztahu  k  Rusku.  Stejně tak  státy  z  východního křídla  Aliance  chtějí větší  přítomnost  spojeneckých sil  na  svém  území  a  vznik  nového velitelství  v  Pobaltí.

  • Francie  spolu  s  Německem budou  pravděpodobně  prosazovat podporu  vojenských  aktivit Evropské  unie,  se  kterými  dlouhodobě nesouhlasí  USA.  Dalšími diskutovanými  tématy  bude  kyber  -bezpečnost a  úloha  NATO  v  boji  proti  terorismu. Na  summit bylo  pozváno  i  Švédsko  a  Finsko  jako  blízcí  partneři Aliance.

  • Představitel  estonského  ministerstva obrany  Jonatan  Vseviov, který  bude  nejspíše jmenován  příštím  velvyslancem Estonska  ve  Spojených státech  amerických,  byl  v  Pentagonu probrat  nadcházející  summit Severoatlantické  aliance.  Na  schůzce  s  americkým  náměstkem ministra  obrany  pro  politiku  Johnem Roodem  řešil  potřebu posílení  kolektivní  obrany NATO,  vývoj  estonské obrany  a  bezpečnostní situaci  v  Evropě, Sýrii  a  na  Korejském  poloostrově.

  • Estonsko  i  USA  podle  Vseviova považují  za  zásadní  schopnost NATO  jednat  rychle a  soudržně  za  účelem odstrašení  na  východním křídle  Aliance  od  Arktidy    ke  Středozemnímu  moři. „Summit  NATO  se  bude  konat  za  měsíc  a  my  očekáváme  rozhodnutí, která  zajistí  rychlejší reakci  ozbrojených  sil  NATO,  stejně jako  modernizaci  řídicích struktur  NATO.  Očekáváme také  pokrok  v  záležitostech  týkajících se  rozložení  břemena mezi  spojence  a  výdajů  na  obranu,“  řekl  Vseviov.

            .      Norsko chce  zdvojnásobit  počet  amerických  vojáků u  svých  hranic s             

                    Ruskem.         

Norsko  plánuje požádat  Spojené  státy, aby  zdvojnásobily  počet  svých  vojáků v  zemi  a  umístily  je  blíže  k  hranici  s  Ruskem.  Spojené státy  mají  nyní  v  Norsku nasazených  330  vojáků námořní  pěchoty  a  Norsko  požaduje jejich  navýšení  na  700.  Nově  by  měli  být  vojáci umístěni  na  základně v  Setermoenu,  která  leží  420  kilometrů  od  hranic  s  Ruskem.Tento  krok  by  pravděpodobně zvýšil  napětí  ve  vztazích  s  Ruskem,  jelikož Moskva  již  nyní  protestuje  proti  nasazení  amerických vojáků  v  Norsku. Podle  Norska  ale  požadavek  není  namířen  proti  Rusku.  Jeho  hlavním  cílem  je  zlepšit bojové  schopnosti  v  zimním  prostředí. (poněkud  podivné  zdůvodnění).Oznámení  Norska  následuje po  prohlášení  dalších devíti  spojenců  z  východního  křídla Severoatlantické  aliance,  kteří  požadují  navýšení alianční  přítomnosti  na  svém  území.

Z  jednání  na  poradě  ministrů obrany  států  NATO  vyplynul  také  požadavek  :

Pohyb  vojsk  napříč Evropou    rychlejší. 

Přesuny  vojenských jednotek  napříč  Evropou musí  být  pro  případ  nenadálé krize  či  konfliktu jednodušší  a  rychlejší, shodli  se  ministři obrany  NATO  v  Bruselu.  Aliance proto  bude  úzce  spolupracovat  s  Evropskou  unií  na  odstranění  byrokratických  překážek, vylepšení  a  modernizaci dopravní  infrastruktury.    Tento  požadavek  ministři obrany  zdůvodňují  takto:

Vojenská  mobilita  je  úzce  spojená nejen  s  infrastrukturou,  ale  také  s  odstraňováním  právních překážek,  jako  je  byrokracie,  poplatky a  cla,  abychom mohli  snadno  přesunovat síly  po  celé  Evropě.  V  případě potřeby  by  mělo  být  snadné přesunout  síly  z  Toulouse  do  Tallinnu,“  prohlásil šéf  NATO  Jens  Stoltenberg  po  schůzce  ministrů devětadvacítky  s  představiteli Evropské  unie.

Takzvaná  vojenská mobilita  se  podle  něj  stane  jedním  z  klíčových  témat  spolupráce  s  unií.  Podle  Stoltenberga  doslova „vlajkovou  lodí“.  Na  nadcházejícím  červencovém summitu  chce  vyhlásit Aliance  s  unií  další  balíček oblastí  spolupráce.    Kromě boje  s  kybernetickými  či  hybridními  hrozbami nebo  kooperaci  na  námořních  operacích   projekt hladkého  pohybu  spojeneckých vojsk  napříč  Evropou jasnou  prioritu.  NATO  a  EU  nyní  podle  Stoltenberga hledají  způsoby,  jak  sjednotit  legislativu jednotlivých  zemí,  která  by  odstranila překážky,  jež  zpomalují vojenské  konvoje.“  Jednotky  můžeme po  Evropě  snadno přesouvat    nyní.  Všichni  vidíme, že  to  jde.  Chceme  ale,  aby  se  to  stalo  normou, nikoliv    reakcí v  případě  krize,“  konstatoval  americký  ministr obrany  James  Mattis. Jak  podotkl,  řada  omezujících  byrokratických  předpisů v  jednotlivých  zemích, Stejně  tak  nedostatečné přepravní  kapacity  a  infrastrukturu  v  podobě  silnic, mostů,  železnic,  přistávacích drah  a  přístavů. Zejména pak  státy  takzvaného „východního  křídla“  NATO  musí  mít  dostatečnou  „propustnost“ pro  těžkou  vojenskou techniku.  Není  přitom  tajemstvím, že  v  dobách studené  války  byly  v  zemích Varšavské  smlouvy  včetně někdejšího  Československa  dopravní stavby  včetně  mostů  či  tunelů dimenzovány  tak,  aby  po  nich  bez  problému projely  lehčí  sovětské tanky.  Avšak  pro  daleko  těžší  techniku  nepřátelského Západu  představovala  dopravní infrastruktura  východních  zemí  nečekanou  past.  Zdálo  by  se,  že  po  ukončení studené  války  a  vstupu  bývalých zemí  Varšavské  smlouvy do  Aliance  začnou postkomunistické  státy  tuto  past  urychleně likvidovat.  Jenže  úpravy infrastruktury  na  západní standardy  nebyly  po  pádu  totality na  Východě  tou  nejvyšší  prioritou.  Uvedl  Mattis.

Unie    prý    plán  modernizace Evropská  unie      vlastní plán  na  investice do  potřebné  infrastruktury  či  do  modernizace. Obě  organizace  podle  šéfa  NATO  spolupracují  v  tom,  aby  takové  investice braly  v  potaz  reálné  potřeby pro  rychlé  přesuny spojeneckých  sil  a  nezbytného  vybavení. Konkrétní  parametry a  požadavky    v  tomto  směru    od  Stoltenberga  dostali šéf  Evropské  komise Jean-Claude  Juncker  i  předseda  Evropské rady  Donald  Tusk.

S  nimi  chce  navíc  generální tajemník  aliance  před  summitem  NATO  podepsat  společnou dohodu  o  další  spolupráci.  „Jde o  schopnost  pohybovat se  libovolným  směrem podle  toho,  kde  to  je  potřeba.  Takže  jde  o  schopnost  NATO  reagovat  na  hrozby  a  výzvy,  které  přicházejí,  o  odstrašení  a  obranu,“  konstatoval  Stoltenberg.

Země  V4  chtějí  řídit  logistiku 

Země  visegrádské  skupiny (V4),  tedy  Česko, Slovensko,  Polsko  a  Maďarsko,  chtějí ve  vojenské  logistice úzce  spolupracovat.  Na  okraj  schůzky ministrů  obrany  podepsali představitelé  V4  memorandum o  plánu  na  vytvoření  společného logistického  velitelství  (V4  Joint  Logistics Support  Group  Headquarters, V4  JLSG  HQ).

„Jde  o  první  příspěvek  států  V4  ke  kolektivní  obraně NATO.  O  to  významnější  je,  že  si  armády  V4  berou  na  starost  logistiku, která  je  základem jakékoliv  vojenské  aktivity,“  řekla  bývalá    ministryně obrany  Karla  Šlechtová. Jde  podle    o  nezbytný krok  pro  posilování obranných  schopností  NATO,  a  tím  pro  zajištění obrany  Česka.  Jaké  z  toho  vyplývají  rizika již  ex-ministryně  neuvádí

Příslušné  memorandum  již  podepsali  také  slovenský  ministr Peter  Gajdoš,  nový  maďarský  ministr obrany  Tibor  Benkő  a  náměstek polského  ministra  obrany Tomasz  Szatkowski.  Podle návrhu  každá  ze  zemí  poskytne čtvrtinu  personálu  velitelství a  bude  si  hradit  své  náklady.  Tedy  se    v  podstatě legalizuje  před  veřejností to,  co  v  ČR  již  několik  let  existuje>

České  gripeny  mají  posílit  vzdušnou skupinu  pod  velením Německa.

Čeští  stíhači s  gripeny  v  budoucnu  zřejmě posílí  spojenecké  mnohonárodní uskupení  vzdušných  sil,  kterému  velí  Německo.  Na okraj  jednání  ministrů obrany  NATO  v  Bruselu  to  potvrdila  ministryně v  demisi  Karla  Šlechtová.  Půjde  o  čtyři  letouny  a  dvacet  vojáků.   

„Podílet  se  na  mnohonárodním vzdušném  uskupení  je  skvělou  příležitostí, jak  prodat  vynikající schopnosti  našich  letců  směrem  k  našim  spojencům v  rámci  NATO  a  zároveň se  od  nich  dál  učit,“  uvedla Šlechtová.  Takže  máme  vzdušné  síly  v  počtu  8  pronajatých Gripenů  a  z  toho  polovinu přeřadíme  pod  velení Německa  do  vzdušných sil  NATO  a  druhou  polovinu využijeme  k  ochraně vzdušného  prostoru  NATO:V  Bruselu  již  Šlechtová  podepsala dopis,  kterým  deklarovala úmysl  zapojit  české  vzdušné  síly  do  Mnohonárodního  uskupení vzdušných  sil  (MAG  -  Multinational Air  Group).České  letectvo  by  vyčlenilo  jeden  „roj“,  tedy  čtyři  stroje JAS-39  Gripen  a  20  vojáků ve  prospěch  aliančního systému  velení  a  řízení  vzdušných sil  (tzv.  JFAC,  Joint  Force  Air  Component). Podle  Šlechtové  „Čeští  letci  tak  budou  cvičit  společně s  německými  a  dalšími  kolegy a  připravovat  se  na  případné společné  nasazení,  které  by  musela schválit  česká  politická reprezentace.“(???)  Nevím  jak  tomuto  rozumět. Nasazení  vojáků  do  bojového  úkolu  může  podle  Šlechtové  Česko  podílem  na  této  iniciativě naplnit  dlouhodobé  politické závazky  Česka  vůči  spojencům.  Ministryně zdůraznila,  že  naše  účast  v  mezinárodním  uskupení na  oplátku  posílí obranné  schopnosti  české  armády.  Pomůže také  sladit  operační postupy  s  ostatními armádami  NATO  a  otevírá  další  možnosti  pro  spolupráci.

Podobně  jako  v  případě  přidružení žatecké  4.  brigády rychlého  nasazení  k  německé  10.  obrněné  divizi to  prý  však  v  žádném případě  neznamená,  že  by  vyčlenění  letci  byli  podřízení německému  velení,  anebo  to    jak  se  objevilo  v  řadě  dezinformačních  a  konspiračních  zpráv    že  „Česko  armádu předalo  pod  německé velení“.Takže  Multinational  Air  Group  velí  němci,  ale  čeští  letci  jim  nejsou podřízeni  i  když  jsou  do  skupiny  zařazeni. Případné  nasazení  stíhačů v  rámci  mnohonárodní vzdušné  jednotky  do  operace  musejí stejně  jako  dosud  nejdříve  odsouhlasit čeští  politici  v  souladu  s  Ústavou  ČR.  (  Kdo  je  tady  oprávněn  zařazovat jednotlivé  útvary  nebo  součásti  AČR  do  sestav armád  jiných  státům NATO)???  V  rámci  NATO    existuje koncept  takzvaných  „páteřních států“,  kdy  se  k  armádám velkých  členských  zemí  v  užší  spolupráci  přidávají svými  jednotkami  a  schopnostmi  menší  spojenci.

Podtrženo a  sečteno.  Co  tedy  přinese SUMMIT  NATO  v  červenci  t,r.  pro  Českou republiku  a  její  občany.?

  • Opravené,  zpevněné komunikace-  dálnice  a  souběžně  vedoucí silnice  včetně  opravených mostů  a  zvýšené průchodnosti  překlenutí  komunikací odpovídající  standardům  pro  těžkou  vojenskou techniku  NATO(  US  Army);  v  nákladech  kolika?? Miliard    -    předpokládám,  že  dotováno  z  prostředků  NATO/EU; nebo  snad  ze  státního  rozpočtu ČR?  A  bylo  vůbec  nutné  strhávání  a  budování  průchodnějších  mostů  pokud  bychom se  nechtěli  účastnit příprav  útočné  války?;

  • Zbavení pracovní  zátěže    spojené s  vyřizováním  formalit spojených  s  průjezdy pobyty  přes  a  na  území  ČR  zainteresované  pracovníky všech  kategorií  včetně poslanců  -nebude  ani  nutné  schvalování v  Parlamentu--  tím  úspora  kolik? Kč;  vytvoříme  v  podstatě  turistický režim  (  turisté pojedou  na    transportérech),  bez  možnosti  kontroly druhů  a  počtů  převážených  a  ponechaných  zbraní a  munice;

  • Prokázání  důvěry a  pocty  České  republice  potvrzením dislokace  velmi  důležitého Centra  logistiky  východního křídla  NATO  v  ČR  a  tím  vytvoření nových  pracovních  míst    kolik-pro koho?  Nebezpečí  které  tím  vznikne pro  občany  ČR  hrozbou  úderu  na  toto  opravdu  důležité Centrum  nás  nezajímá.(???)           

  • Stejně  tak  prokázání  pocty  ČR  a  jejím  občanům rozmístěním  příslušného  počtu  příslušníků  US  armády  na  našem  území  pokud  je  ČR  mezi  uvedenými  žadateli z  řad    postkomunistických  států.   Touto  přítomností  bude  bezprecedentně  zvýšena bezpečnost  státu  a  občanů  po  všech  stránkách. Nepřítele  –resp.  Protivníka   Konkurenta  podle  NOS  USA  to  zastraší a  odradí  od  provokací.“Takto  je  vždy  formulován náš  vztah  k  NATO.  OPAK  JE  PRAVDOU !!  Je  řešen  souběžně  i  status  pobytu těchto  jednotek?  Šlo  by  o  trvale  usedlé cizince  nebo  režim  okupační.(???)

Celkem  docela slušný  výsledek.  Ponechávám na  občanovi  a  na  jeho  objektivním  ohodnocení zda  a  jaký  přínos  pro  ČR  a  její  občany má,  nebo  nemá  naše  členství v  Alianci.

 

Založeno dne: 09/07/2018 16:33:09